Házedlo musí být velice rychlé při hodu a přeletech a zároveň musí umět létat co nejpomaleji. Proto musí být nastavení těžiště, výchylek, letových režimů co nejpřesnější. Nastavování všech parametrů zabere desítky hodin a často se během roku ještě mění. Těžiště házedla je většinou známé od výrobce. Každý pilot si ho pak stejně upravuje podle potřeb. Pro příklad těžiště u Fireblada o váze 214g mám o 3 mm jinde než u Fireblada o váze 330 g.

Každý pilot si počet letových režimů nastavuje podle toho, co je schopný ovládat. Chytré aparatury dokáží letové režimy zautomatizovat, což velice ulehčí pilotáž. V posledních letech se využívá až pět letových režimů. Jedná se o hod, start, rychlost, přelet, termiku.

V režimu hod je výškovka přitažená (například o 2 mm), aby model co nejrychleji po opuštění ruky přešel do svislého letu. Flaperony jsou u většiny modelů přizvednuté pro snížení odporu, tzv. do rychlosti . Výjimka je pouze u modelů určených do naprostého klidu, kde jsou v neutrálni pozici. Tento letový režim musí být spouštěný na mikrospínači umístěném na spodní straně vysílače. Tlačítko je držené po celou dobu otočky a po opuštění modelu z ruky se musí zhruba do 1s vypnout, jinak by letadlo udělalo přemet.

Druhý letový režim start se automaticky spustí po vypnutí režimu start (puštění mikrospínače). Výškovka je v neutrálni pozici a flaperony jsou zvednuté na rychlost. Všechny výchylky jsou zmenšené na 50 %, kromě potlačení výškovky a flaperonů. Výškovka má na potlačení co největší výchylku, aby se model na minimální rychlosti překlopil ze svislého do vodorovného letu. K tomu dopomohou i spřažené výchylky výškovky s flaperony, které se na plné potlačení výškovky vychýlí nahoru na 45 %. Plné potlačení výškovky automaticky přepne letový režim, který je v daný okamžik nastavený na třípolohovém přepínači.

V režimech rychlost, přelet a termika mám neustále zapnuté dva mixy. Je to spřažení křidélek se směrovkou a výškovky s flaperony.

Na třípolohovém přepínači mám nahoře režim rychlost. V režimu rychlost mám flaperony zvednuté nahoru. Diferenciace křidélek je skoro 1:1. Oproti dalším režimům jsou výchylky větší a je minimální mix křidélka se směrovkou. V tomto letovém režimu musí být model obratný při manévrech u země a ve větru.

Předposlední letový režim přelet je na třípolohovém přepínači uprostřed. U většiny házedel jsou flaperony přibližně v neutrálni pozici, aby měl model co největsi klouzavost. Neplatí to například u profilů Edge, které mají v této letové fázi flaperony o 2 mm dolů. Výchylky jsou větší než u režimu rychlost a termika. Diferenciace křidélek je opět 1:1. Tato diferenciace je proto, aby se model při změně směru nesesouval po křídle, ale pouze nakláněl a tím neztrácel rychlost.

Poslední režim termika je nejnáročnější na vyladění. Flaperony jsou zhruba 3 mm dolů. Pouze v tomto režimu se mi změní knipl s brzdami na knipl s flaperony. U posledních dvou letadel Fireblade a Maat mohu profily kniplem vychylovat dolů z 3 mm až na 12 mm. Diferenciace křidélek je zhruba 1,5 : 1. Mix křidélek se směrovkou je 50 %. V tomto letovém režimu je nutné začínat zatáčku směrovkou a přidávat křidélka po uvedení letadla do zatáčky, jinak se letadlo zabrzdí a termika ho může vyhodit pryč. Veškeré výchylky jsou opět malé, aby byl model ovladatelný i ve velké dálce a nelétal tam akrobacii.